Historie

První stránka staré „Pamětní knihy sboru dobrovolných hasičů v Bělé“ má půvabný nápis: rok 1881, kdy v život vešel spolek “ Dobrovolných hasičů v Bělé“. Stalo se tak na přání občanů městyse a okolních obcí. Nejvlastnější příčinou založení sboru však byly velké požáry, na které občané nemohli dlouho zapomenout. 2.května roku 1842 strávil oheň 25 popisných čísel a sotva se obec vzpamatovala z nejhoršího, vypukl 5. září v roce 1863 další požár, který změnil v trosky 42 domů a zmařil i jeden lidský život. Oheň zničil celou velkou ulici po obou stranách až k horní straně náměstí. Bylo zřejmé, že k ochraně majetku nestačí pouze tehdejší obecní a velkostatková stříkačka, ale že je nezbytně potřebné pomýšlet na takové svépomocné zařízení, které by mohlo lokalizovat a zdolat vzniklý požár v obci nebo blízkém okolí. Uplynulo však ještě dlouhých 28 let než se začala rodit myšlenka na vlastní hasičský sbor.

Dne 10. května 1881 se tedy aktivní skupina panské stolní společnosti rozhodla založit nejdříve komité s úkolem založit sbor dobrovolných hasičů. V komité byli pánové: Vojtěch Požár (pošmistr), Jan Višanský (hospodář), Jan Absolon (nájemce hostince) a za obec starosta Ondřej Doležal (rolník). Komité uspořádalo dobrovolnou sbírku v Bělé a v okolních obcích, při které bylo vybráno více než 350 zlatých. Výtěžek sbírky byl uspokojivý, proto byla na 29. května svolána schůze zájemců o činnost ve sboru. Na této schůzi byl zvolen devítičlenný výbor, který vypracoval návrh stanov (dle vzorových stanov zemských). 31. července byly na místodržitelství tyto stanovy schváleny. Ve spolupráci s majitelem velkostatku Františkem Sajfertem začal ještě v červenci roku 1881 výbor organizovat první cvičení. Byl pozván bratr Vratislav Hromádko z Německého Brodu a první cvičení vedl 7. srpna 1881. Studenti, kteříse vrátili domů na prázdniny, jim věnovali čistý výtěžek svého prvního ochotnického divadelního představení ze 14. srpna 1881. Na 15. srpna byla svolána do hostince „U bílého lva“ první ustavující valná hromada činných členů a na ní zvolena místo zatímního výboru správní rada v následujícím složení:

V té době měl sbor 22 činných členů

byli to:

Sbor dobrovolných hasičů v r. 1881

Kromě činných členů měl sbor řadu čestných a přispívajících členů. Z těchto bylo vyjma velitele a podvelitele 8 lezců, 8 stříkačů a 4 strážci bezpečnostní. Do majetku sboru byla převedena obecní i statková stříkačka se základním hasičským nářadím. Velitel sboru velkostatkář František Saifert na vlastní náklady postavil na svém pozemku (v zahradě u pivovaru) první hasičskou tělocvičnu. Při cvičení 8.září 1881 si zlomil lezec František Jakeš pádem ze střechy ruku, což zavdalo předsedovi sboru Františku Stowasserovi příčinu, že na svoji funkci rezignoval. Novým předsedou se stal c.k. pošmistr Vojtěch Požár.

V roce 1882 pořádal sbor v hostinci „U bílého lva“ svůj první ples, kterého se zúčastnili i hasiči z Pohledu. Výtěžek přispěl k vybavení sboru. Sbor dostával 10 zlatých ročně od obecního zastupitelstva. Od roku 1882 byl sbor členem hasičské župy německobrodské. V roce 1885 byla doplněna výzbroj a výstroj a především byla zakoupena nová stříkačka od firmy Smekal Praha za 850 zl. Dle ústního sdělení byla stříkačka poprvé použita v témže roce při lokalizaci požáru v Počátkách.

Vstupenka na hasičský ples r.1900

V roce 1888 bylo v župní schůzi usneseno, že 9. valná schůze spojená se cvičením hasičů se bude konat v Bělé, což se uskutečnilo 7. července 1889. Akce se zúčastnilo 23 sborů a za zmínku stojí účast i tak vzdálených sborů jako je Větrný Jeníkov, Branišov, Jiřice, Polnička aj. V této době bylo na místo starého cvičiště v zahradě pivovaru zřízeno cvičiště nové, větší a vyhovující, u rybníka Volejny. V roce 1891 byly pořízeny pro mužstvo prvé pláště. V roce 1891 však nastávají ve správní radě rozmíšky vyvolané snahou spojit funkci předsedy a velitele do jedné osoby. Následkem toho nastává ve sboru pokles činnosti, který přetrvává až do roku 1894.

Teprve rok 1895 znamená krok kupředu a obrat k lepšímu. Činným členům byla doplněna výzbroj i šatstvo a začalo se uvažovat o koupi nové stříkačky. Díky výnosům z divadelních představení, pořádaných plesů a z členských příspěvků a darů byla na jaře roku 1896 zakoupena nová (již druhá) stříkačka od fy Smekal, Praha za 950 zlatých. Protože ve staré zbrojnici v č.p.9 nebylo po rozšíření výzbroje již místo, byla stříkačka umístěna po tři roky v kolně hostince „U bílého lva“ až do doby, kdy byla otevřena nová hasičská zbrojnice v obecním domě č.p. 122. V této době nastalo také značné omlazení sboru, které se kromě intenzivního teoretického i praktického nácviku projevilo četnými akcemi ve prospěch sborové pokladny.

Dalším významným mezníkem v historii trvání a činnosti sboru byl rok 1906, kdy 2. září oslavil sbor 25. výročí svého založení za účasti okolních sborů. V této době bylo již 36 činných a 36 přispívajících členů. V předvečer slavnosti byl uspořádán průvod a všem, kteří měli dostat vyznamenání, bylo před domem zahráno zastaveníčko. Druhý den po budíčku se sešli občané na náměstí, kde velitel sboru pan František Sajfert pronesl projev pod starou lípou a 7 činných členů sboru přijalo od starosty obce čestné diplomy za zásluhy. Večer byla oslava zakončena věnečkem.

Významní členové

O dobré připravenost hasičů svědčí jejich počínání při velkém požáru, který zachvátil obec 28. května roku 1900. Úpěnlivé volání „hoří“ zburcovalo v odpoledních hodinách celou obec a hasiči ihned běželi do zámeckého dvora ke stříkačkám. Hadice se v té době ještě sušili po nedělním cvičení a proto byly nenavinuté taženy k rybníčku u kašny na náměstí a hasiči hned začali stříkat. Jenže kam dříve? Hořely domy na náměstí č.p.57 (Jan Absolon), č.p. 50 (Fiedler), č.p. 52 (Paušíma). č.p.131 (Anna Požárová). Oheň přeskakoval a chytlo stavení č.p.47 (Jan Hirš) a začalo chytat i č.p.65 (hostinský Beneš). Než přišla další pomoc, chytla fara, obytné i hospodářské stavení. Silný vítr přenášel oheň dál a byl hájen pivovar, včelíny a budova velkostatku. To vše začalo chytat, neboť bylo již druhý týden veliké horko a vše bylo vysušené. Počal chytat i špejchar, v ohni bylo i domovní stavení hostince „U bílého lva“ č.p.50. Na pomoc přispěchalo dvanáct sborů a společným úsilím se podařilo požár omezit a posléze zcela likvidovat. Občané a unavení hasiči si ani nestačili odpočinout, když 29. května večer celou obec vzrušil nový pokřik „hoří“. Tentokrát hořelo u Teclů-Bártů a vzniklo podezření na úmyslné založení požáru. Vál stejný vítr a oheň se opět velice rychle šířil. Začalo hořet ve stodole u Teclů č.p.48. Vyhořel celý statek, od kterého chytlo stavení č.p.89 (Kašpar), dále domek vdovy Teclové a domek Eduarda Tecla. Ohrožené stavení cestáře Špicla bylo uhájeno. O půlnoci, po tříhodinové perné práci, oheň klesl a další nebezpečí bylo zažehnáno. Ukázalo se, že oheň byl skutečně založen. Palič byl dopaden a ještě v noci se k činu přiznal.

Budova fary po požáru v r. 1900

V roce 1911 zemřel první velitel sboru – velkostatkář František Sajfert, doživotní člen panské sněmovny, zemský poslanec, bývalý okresní hasičský starosta atd. Nadšení pro hasičskou myšlenku měl i jeho syn PhMr. Jan Sajfert, který byl starostou českobělského sboru až do roku 1953 (do své smrti) a setrval ve funkci přes obě války. V roce 1912 byla pořízena moderní dvoukolová stříkačka od firmy Černoch v Chotěboři za 350 K.

PhMr. Jan Saifert

Obě světové války činnost sboru hodně narušily a změnily. 1. světová válka se sboru dotkla velmi citelně. Mobilizace v roce 1914 vytrhla z řad činného členstva 22 mužů a další odvody během válečných let toto číslo ještě zvýšily na 28 mužů. Aby mohl sbor vykonávat své povinnosti, musel přijmout náhradní členy z řad mladých i starých občanů, kteří nepodléhali vojenské službě. Z války se nevrátilo 5 členů sboru (Antonín Fichtner, František Král, Václav Paušíma, Jindřich Jakeš a Antonín Šlangal).

ozkvět sborové práce nastal po vzniku samostatné ČSR v roce 1918. V několika málo letech byl sbor opět schopen vykonávat svoji činnost v plné šíři. Při sboru od roku 1921 pravidelně pracovala samaritánská družina. O praktický výcvik družiny pečovali místní lékaři dr. Bous, dr. Toman jako příznivci a dr. Richard Ruml jako člen sboru.

Družina samaritánek

Opětovný rozvoj sboru byl posílen dalším župním sjezdem, konaným v České Bělé v roce 1925. Župní sjezd byl příležitostí k oslavě 44. výročí založení sboru v České Bělé. Sjezdu se zúčastnilo 37 bratrských sborů a při této příležitosti bylo 9 členů sboru odměněno diplomy „Za obětavou službu hasičskou“. Slavnostní projev na sjezdu měl PhDr. Václav Fiedler a župní starosta Raupach z Německého Brodu. Jako součást sjezdu se konalo taktické cvičení na farní budovu a sbor z Krátké Vsi předvedl cvičnou požární ochranu místního lihovaru.

Cvičení na faru v r. 1925

V tomto roce byla také zakoupena nová kombinovaná stříkačka s výbušným motorem od fy. Smekal, Praha za 45.000,- Kč. Rok 1925 byl rovněž prověrkou připravenosti sboru a jeho nového vyzbrojení při šesti místních požárech a jednom v Počátkách. Pro další modernizaci sboru byla v roce 1926 zakoupena nová, dvoukolová stříkačka na pneumatikách za 9.000.- KČ. V roce 1926 čítal sbor 52 členů činných, 55 přispívajících, 1čestného člena a 12 členek samaritánské družiny. V dalších letech pak pokračovalo materiální zajištění sboru tak, že bylo možno odprodat jednu stříkačku sboru jilemnickému. Na hlášení požáru byla ve zbrojnici zamontována elektrická siréna. Za obětavou a dlouholetou práci i za hmotnou podporu a přízeň jmenoval sbor osm občanů svými čestnými členy. Roku 1928 se zúčastnilo sedm delegátů sboru sjezdu Slovanského hasičstva v Praze. Na konci roku 1931 čítá sbor 46 členů činných a přispívajícími členy jsou téměř všichni majitelé domů.

Sbor dobrovolných hasičů v r. 1928

Hrozba druhé světové války se projevila v činnosti sboru již v roce 1936, kdy byli vycvičeni noví náhradní členové pro případ války. Byli určeni pro pohotovostní protipožární službu civilní protiletecké obrany. Za okupace mohl sbor působit jen do roku 1941. V tomto roce byly provedeny změny stanov, sbor byl přičleněn k okresu Nové Město na Moravě a stal se členem Moravské zemské jednoty. Od roku 1941 až do roku 1945 se nekonaly žádné schůze ani valné hromady neboť každá taková akce musela být předem hlášená německým úřadům a ty vysílaly své zástupce na tato jednání. Proto se konala jenom nařízená cvičení a výbor zajišťoval pouze péči o techniku, aby mohl v případě ohně zasáhnout. Je zajímavé, že od 27. února 1941, kdy hořelo v Absolonově tírně lnu, nevypukl po celou válku v České Bělé žádný požár. Sbor však zasahoval v okolních obcích, v Počátkách, v Kojetíně, v Pohledských Dvořácích a v roce 1944 i v Chotěboři, kde hořela stodola velkostatku. Problémem za války bylo i zajištění povolené, malé zásoby benzínu. Druhá světová válka si vyžádala daň pěti lidských životů místních občanů. Jeden z nich, Miloslav Absolon, byl členem sboru.

Hasiči v roce 1943

Život sboru v osvobozené zemi začal 9. června 1945 členskou schůzí, na níž byla podána podrobná zpráva o činnosti výboru během války. Na této schůzi byl zvolen nový 13-ti členný výbor se třemi náhradníky a třemi revizory účtů. Starostou byl opět zvolen PhMr. Jan Sajfert, místopředsedou František Špalek, velitelem pan František Beneš (řezník a hostinský v České Bělé), jeho náměstkem Antonín Fikar a jednatelem byl zvolen František Stránský. Členy výboru se stali Jan Fichtner (č.p. 106), Blažej Jůda, Jan Neubauer, dr. Richard Ruml, Karel Báča, Antonín Valenta, Josef Tecl, Jan Fichtner (č.p. 57). Jako náhradníci byli zvoleni Václav pospíšil, Jan Tecl a Václav Svoboda. Revizory účtů byli Václav Rakušan a Stanislav Cakl. Velkou touhou všech členů bylo dosáhnout toho, aby sbor měl své auto. V roce 1946 bylo získáno první vozidlo, samozřejmě po německé armádě. Byl to Steier Deimler, typ 1500 A/02. Ačkoliv jeho úpravě a technickému stavu věnoval strojník sboru Blažej Jůda mnoho hodin práce, musel jej sbor v lednu 1948 odevzdat vojenské správě. Další vůz byl získán od Fondu národní obnovy 30. listopadu 1948 a to nákladní auto značky Isotta-Franchini. Obě tato vozidla byla však nevyhovující a velmi náročná na údržbu.

Od roku 1954 se sbor pravidelně zúčastňuje 1. kola celostátní soutěže požárních družstev, která byla organizována po jednotlivých okrscích. Družstvo z České Bělé se pravidelně umísťovalo na předních místech a několikrát postoupilo do okresního kola. V obci byla konána i velká námětová cvičení. Mimo vlastní represivní činnost byla činnost hasičů zaměřena i na pole kulturní. Od prvních slavných hasičských plesů a věnečků po kulturní výlety a poznávací zájezdy. Členové sboru hráli pravidelně divadlo, ale po druhé světové válce však začala tato činnost postupně upadat až postupně zcela zanikla. V roce 1955 se sbor rozloučil se zasloužilým velitelem Františkem Benešem. V roce 1959 byl zásluhou předsedy sboru pana Bohumila Šrámka, který byl dlouholetým členem okresního výboru ČSPO, získán kvalitní vůz. Díky výborným výsledkům v práci sboru byl do České Bělé přidělen speciální požární vůz Tatra 805 s přenosnou motorovou stříkačkou PS-8 a kompletním vybavením v ceně 86.000 Kčs. V roce 1961 zemřel obětavý velitel pan Antonín Fikar, který několik let zastával i funkci okrskového velitele.

Vůz Tatra 805 před zbrojnicí v č.p. 122

V roce 1966 oslavil ČSPO v České Bělé 85 let svého trvání. Ve zprávě o celé dosavadní činnosti sboru je uvedeno 122 zásahů (40x oheň v místě, zbytek v okolí do 12 km). Kromě toho sbor pomáhal účinně i při povodních. Současně prováděl i preventivní prohlídky jako ochranu před vznikem požárů. U příležitosti oslav byl sbor odměněn čestným uznáním.

Vodní zdroje v obci byly stálým problémem, proto byla v roce 1970 vybudována vodní nádrž na náměstí. V roce 1971 oslavil sbor 90 let od založení, současně i 700. výročí založení obce Česká Bělá. Při této příležitosti navštívil obec předseda FV SPO plk. JUDr. Miroslav Řepiský. Na slavnostní schůzi předal vysoká svazová vyznamenání. Byla to vlajka ÚV SPO pro obec Českou Bělou, Čestné uznání ÚV SPO hasičskému sboru a zlatá medaile „Za věrnost“ pro pana Josefa Tecla za 50 let aktivní činnosti ve sboru. U příležitosti těchto oslav byla slavnostně otevřena a do užívání sboru předána nová požární zbrojnice, která byla vystavěna na místě bývalé farské stodoly. Protože pořádání oslav bylo finančně velmi náročné, hledali členové další možnosti jak zlepšit finanční stav své pokladny. Proto byl 20.2. 1972 poprvé po dlouhých letech uspořádán maškarní průvod masek, který byl doprovázen hudbou a zastavil se u každého domu. Maškarní průvody pokračovaly i v dalších letech.

Nová zbrojnice

V České Bělé pracovalo družstvo mladých požárníků a to v letech 1953 – 56. Činnost byla obnovena v roce 1965, ale již v následujícím roce opět zanikla, neboť nebyl nikdo, kdo by oddíl vedl. Teprve po dalším pokusu obnovy činnosti v roce 1978 byl založen funkčí oddíl mladých požárníků, který pod vedením schopných a obětavých vedoucích pracuje dodnes a dosahuje stále lepších výsledků.

Aktivita členů následkem odborného vedení stoupala. Řada z nich získala odznaky odbornosti a Vzorného požárníka III., II., a I. stupně. Hodně práce bylo odvedeno na úseku prevence. Činnost sboru je viditelná i v mnoha odpracovaných brigádnických hodinách. V květnu 1978 byl na zahradě u fary postaven sušák na hadice. V květnu roku 1979 zabránila pohotovost, rychlost a obětavost našich požárníků rozšíření lesního požáru u Cibotína. Jako první byli u ohně chlapci z oddílu mladých požárníků, kteří se právě připravovali na soutěž, když byl požár ohlášen. Po přesunu na místo větvemi utloukali rozlézající se plamínky a bránili rozšíření požáru až do příjezdu dospělých. Ti poté pomocí stříkačky zlikvidovali ohnisko požáru. Ještě měli plné ruce práce, když byl hlášen další požár na druhé straně katastru v lese u Frühbauerových. Po přesunu požární techniky k druhému požáru byl i tento brzy zdolán a oheň tak způsobil minimální škody.

Historická technika při oslavách 100. výročí

Aktivita členů následkem odborného vedení stoupala. Řada z nich získala odznaky odbornosti a Vzorného požárníka III., II., a I. stupně. Hodně práce bylo odvedeno na úseku prevence. Činnost sboru je viditelná i v mnoha odpracovaných brigádnických hodinách. V květnu 1978 byl na zahradě u fary postaven sušák na hadice. V květnu roku 1979 zabránila pohotovost, rychlost a obětavost našich požárníků rozšíření lesního požáru u Cibotína. Jako první byli u ohně chlapci z oddílu mladých požárníků, kteří se právě připravovali na soutěž, když byl požár ohlášen. Po přesunu na místo větvemi utloukali rozlézající se plamínky a bránili rozšíření požáru až do příjezdu dospělých. Ti poté pomocí stříkačky zlikvidovali ohnisko požáru. Ještě měli plné ruce práce, když byl hlášen další požár na druhé straně katastru v lese u Frühbauerových. Po přesunu požární techniky k druhému požáru byl i tento brzy zdolán a oheň tak způsobil minimální škody.

Soutěžní družstva mužů a žen začátkem 80.let

V roce 1980 byla OV SPO našemu sboru udělena medaile „Za příkladnou práci“ a peněžitá odměna ve výši 1500 Kčs. Při příležitosti 105. výročí založení v roce 1986 bylo pro sbor získáno speciální požární vozidlo Škoda 706 CAS 25. Zároveň tím vzrostly povinnosti našich zásahových družstev organizované výcvikovým štábem okresu. Při všech akcích byla naše družstva velmi dobře hodnocena.

Automobil Škoda 706 CAS 25

V říjnu 1987 navštívil Českou Bělou zájezd hasičů z města Osterhöfen z Německé spolkové republiky z okresu Deggendorf. Výsledkem této návštěvy bylo uzavření družby mezi našimi a německými hasiči. Hned v následujícím roce 1988 se uskutečnil zájezd našich členů na hasičské oslavy do NSR. Družba byla po vzájemné dohodě ukončena v roce 2006. Na počátku roku 1989 byly provedeny vnitřní úpravy v hasičské zbrojnici. Byl rozšířen prostor klubovny na úkor spojovací chodby do garáže a skladu. Klubovna byla vybavena novým nábytkem, barem a rozvodem vody.

V roce 1991 začala místní organizace Československého svazu požární ochrany v České Bělé opět používat název Sbor dobrovolných hasičů Česká Bělá. Od roku 1995 na základě novely Zákona 133/1985 Sb O požární ochraně byla v rámci sboru vyčleněna výjezdová jednotka, která měla zpočátku tři družstva. Jednotka je zařazena do požárního poplachového plánu okresu (později Kraje Vysočina) na stupeň JPO III (jednotka požární ochrany III.stupně). To značí, že jednotka je tvořena členy SDH, kteří vykonávají službu v JPO dobrovolně, s územní působností zpravidla do 10 min. jízdy z místa dislokace. V případě potřeby je jednotka povolávána operačním střediskem HZS. Od tohoto roku se začíná v rámci sboru oddělovat represivní a soutěžní činnost.

Na sklonku roku 1995 předal starosta obce sboru do užívání novou stříkačku PS 12 s motorem 1500 cm3. V roce 1996 proběhla oslava 115. výročí založení sboru a při této příležitosti byla sboru udělena medaile „Za zásluhy“. Ve spolupráci s obecním zastupitelstvem byl pořízen pamětní prapor. Ozdobnou žerď k tomuto praporu zhotovil člen sboru pan Jaroslav Jakeš. Prapor byl posvěcen královehradeckým biskupem Karlem Otčenáškem v kostele sv. Bartoloměje v České Bělé. Ten den odpoledne se seřadil průvod uniformovaných hasičů a občanů u truhlárny pana Petříčka na jitkovské silnici. Za doprovodu hudby došel průvod na náměstí.

Slavnostní schůze při oslavách 115.výročí založení

Po ukončení slavnostní části provedli příslušníci HZS z Havlíčkova Brodu ukázky činnosti s moderní technikou. V roce 1997 bylo zásahové vozidlo vybaveno vysílačkou, která umožńuje spojení s operačním střediskem HZS a dálkové spouštění sirény. Z toho důvodu byl stožár se sirénou přemístěn od obecního domu č.p.122 k hasičské zbrojnici. Náklady na pořízení vysílačky byly cca 50 tis. Kč a byly uhrazeny obecním úřadem.

Dne 2. května 1997 obdržel člen sboru pan Jaroslav Jakeš v Přibyslavi vysoké ocenění – medaili „Zasloužilý hasič“.

120. výročí založení sboru bylo oslaveno v roce 2001. Průvod hasičů prošel z jilemnické silnice na náměstí. V malém sále KD v České Bělé byla při této příležitosti připravena výstava hasičských tradic. V neděli 20. září 2001 byl při mši svaté posvěcen nový Čestný prapor SH ČMS se stuhou ke 120. výročí založení, který udělilo Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Mši odsloužil farář Adrian Sedlák. Na pamětní prapor SDH byla zavěšena stuha s připomínkou 120.výročí založení.

Čestná stráž u pomníku padlých při 120. výročí

V dubnu 2004 vyjížděla zásahová jednotka k požáru ve Stříbrných Horách. Při tomto výjezdu došlo v Krátké Vsi k dopravní nehodě požárního vozu. Byla poškozena pravá strana kabiny. Po dohodě s obecním úřadem byl zakoupen starší vůz Škoda 706 a její kabina byla použita k opravě havarované cisterny. Po měsíci usilovné práce měl sbor opět svůj vlastní provozuschopný vůz. Po dobu nepojízdnosti vlastního vozu byl z důvodu zachování akceschopnosti z HZS v Havlíčkově Brodě zapůjčen cisternový vůz Tatra T 148. Na počátku roku 2005, konkrétně 8.ledna, se konala výroční valná hromada sboru, na které bylo zvoleno nové vedení. Z výnosů brigád byla zakoupena nová sada soutěžních hadic v ceně cca 20 tis. KČ. 1.října proběhla na fotbalovém hřišti „Václavská soutěž“ v požárním útoku. V jejím průběhu došlo k zadření čerpadla a motoru u soutěžní stříkačky. Následná oprava byla provedena za 43 tisíc KČ.

Do roku 2006 vstoupil sbor s členskou základnou čítající celkem 171 členů, z toho 86 mužů, 51 žen, 7 dorostenců, 2 dorostenky a 25 dětí do 15-ti let. Na jaře se podařilo obnovit dodávku vody do klubovny, když byl zřízen nový přívod ze studny na dvoře fary. 27. května proběhla oslava 125. výročí založení, která byla odstartována slavnostním průvodem od školy kolem kostela na náves k pomníku padlých. Po uložení věnce a slavnostních projevech předal starosta obce sboru pamětní stuhu k praporu na připomenutí této chvíle. Poté se průvod odebral na fotbalové hřiště, kde byla následně zahájena okrsková soutěž v požárním sportu.

Slavnostní průvod při 125. výročí založení